Zkazky o Italii
70 stran
Vl. jm. Alexej Maximovič Peškov, ruský sovětský prozaik, dramatik, básník, publicista, teoretik socialistické literatury a politik; po VŘSR čelný organizátor sovětského literárního života. Od r. 1887 pět let putoval pěšky po Rusku a střídal zaměstnání. V r. 1892, když pracoval jako novinář pro noviny Kavkaz v Tiflisu (Tbilisi), začal používat pseudonym Gorkij („hořký"), odrážející jeho znechucení ze situace v Rusku a odhodlání říkat hořkou pravdu. Mnohokrát vystoupil proti carismu. V r. 1902 se setkal a spřátelil s Leninem. Do literatury vstoupil bosáckými povídkami, v nichž zachytil typy lidí vyvržených na okraj společnosti (Makar Čudra, Čelkaš, Manželé Orlovovi, Konovalov). Zároveň psal díla alegorická, plná revoluční romantiky (poémy Píseň o Sokolu, Píseň o Bouřliváku, Dívka a Smrt, povídka Stařena Izergil). Účastnil se revoluce 1905, byl uvězněn; propuštěn po protestech světové veřejnosti, odjel 1906 do ciziny. Z pobytu v USA vytěžil látku k črtám V Americe, z léčebného pobytu na Capri Zkazky o Itálii, z poutí Ruskem satirické črty Ruské zkazky a cyklus črt Po Rusi. Vedle románů (Foma Gordějev, Tři, Matka, Městečko Okurov, Život Matveje Kožemjakina) se věnoval od začátku 20. let zvláště tvorbě dramatické (Měšťáci, Na dně, Letní hosté, Nepřátelé) a činnosti publicistické. V r. 1913 se po amnestii vrátil do Ruska. Po vítězství VŘSR se dostával do sporů s bolševiky a v říjnu 1921 odcestoval do Itálie. 1921 - 1923 psal autobiografickou trilogii Dětství, Do světa, Moje univerzity a román Podnik Artamonových. Od r. 1929 několikrát navštívil SSSR a když ho v r. 1932 J. V. Stalin vyzval, aby se do SSSR natrvalo vrátil, nabídku přijal. V SSSR obdržel nejvyšší pocty včetně Leninova řádu. Ve 30. letech napsal dramata Jegor Bulyčov a ti druzí, Dostigajev a ti druzí a novou verzi Vassy Železnovové, vzpomínkovou knihu V. I. Lenin a byl šéfredaktorem publikace Stalinův bělomořsko-baltský kanál, pojednávající o této velkolepé stavbě socialismu a úspěšné převýchově bývalých nepřátel proletariátu. 1934 stanul v čele nově založeného Svazu sovětských spisovatelů. Dílo završil velkým románem Život Klima Samgina, zobrazujícím 40 let života ruské společnosti před VŘSR.
Přestože Maxim Gorkij zastával po r. 1932 přední místo v sovětském politickém životě a aktivně se účastnil budování socialistické společnosti, nikdy se nestal členem komunistické strany. V soudním procesu s bucharinsko-trockistickou bandou v r. 1937 obžalovaní vypověděli, že byl M. Gorkij v r. 1936 z jejich iniciativy zákeřně zavražděn (stejně jako Kirov, Menžinský a Kujbyšev). Po XX. sjezdu KSSS (1956) došlo k přehodnocení a smrt Gorkého považována za přirozenou.
Gorkij se stal zakladatelem socialistického realismu ve světové literatuře.
Autor: Gorkij Maxim
Vydal: SNDK
Rok vydání: 1952
Dostupnost: Prodáno
Kód zboží: 2618
Stav:
Cena: 50,-
