Rodinné šťastie / Kreutzerova sonata (slovensky)
180 stran, slovensky
Příběh o sexu, manželství a soužití muže a ženy. Roku 1889 vychází tato Tolstého kniha, jež porušuje všechna morální tabu společnosti a daří se jí pobouřit nejen Rusko, ale i celou Evropu.
Ve vlakovém kupé se do této rozmluvy, konkrétně o správnosti rozvodu, pustila skupinka lidí. Někteří hájili názor, že žena je v manželství podrobena muži a nemá právo o čemkoliv rozhodovat, jedna žena tomuto tvrzení bránila a tvrdila, že manželství bez lásky je nemorální. K rozhovoru se připojil Pozdnyšev a reagoval tak hystericky, až téměř všichni z kupé odešli a on mohl svůj příběh vypravovat "autorovi". Pozdnyšev na sebe hned zprvu prozradil, že zabil svou ženu a sám nejlíp ví, že žádná duchovní láska neexistuje, existuje pouze láska smyslná. Základní myšlenkou, převyprávěnou vrahem, je přesvědčení, že za všemi vznešenými zájmy lidí se skrývá jen zvrhlost a manželství je jen obyčejná fraška plná chlípnosti. Pozdnyšev dále vypráví o svém mládí, jak si užíval neřestí, aniž se přitom trápil výčitkami svědomí, jak se vyhýbal jakýmkoliv závazkům k ženám (děti, náklonnost) tím, že jim platil...
Okamžitě po vydání byla v Rusku cenzurou zakázána a představitelé pravoslavné církve velice ostře odsuzovali Tolstého, že se v díle negativně vyjadřuje o rodině, která byla podle nich nejpevnějším pilířem církve a státu. Tím ovšem novela získala na popularitě, ale rusky poprvé vychází až v roce 1890 v Berlíně. Nicméně už v roce 1889 byla novela přeložena do angličtiny, francouzštiny, španělštiny, bulharštiny, dánštiny, němčiny, srbštiny, maďarštiny. V roce 1891 vychází kniha italsky a švédsky, v roce 1892 portugalsky a v roce 1894, slovensky. Do roku 1900 vychází novela v překladu finském, holandském a polském, po tomto roce se objevují překlady ještě v jazyce řeckém, čínském, rumunském, japonském a tureckém.
České vydání Kreutzerovy sonáty bylo rovněž dramatické:
Pražský nakladatel Otto má samozřejmě zájem o takový populární titul a jeho spolupracovník Hrubý píše v únoru 1890 Tolstému o povolení překladu do češtiny. Jenže už v květnu 1890 přeložil dílo do češtiny 22-letý student filozofie Antonín Hain a ne zcela správnou ruštinou o tom píše Tolstému. Překlad uveřejnil v prvním svazku Vzdělávací bibliotéky při Časopise českého studentstva, jehož byl zakladatelem a redaktorem.
Studenty byl překlad přijat s nadšením, zatímco jiné reakce byly velmi rozporuplné. Dílo mělo své zastánce, ale i odpůrce. O Březina, J. V. Frič například striktně dílo odsuzují, zatímco jiní je chválí a podporují, V. Mrštík, H. G. Schauer. Nakonec polemika byla přerušena 2.6.1890 konfiskaci Kreutzerovy sonáty nařízením litoměřického soudu.
Ve roce 1890 vyšel také v českém překladu Ant. Hajna Tolstého Doslov ke Kreutzerově sonátě a v roce 1891 si studenti sami vydali nákladem svého časopisu ještě úvahy Tolstého a Elisy Burnsové O poměru pohlavním.
Novela Tolstého způsobila přímo revoluci v názorech tehdější mládeže a Kreutzerova sonáta se samozřejmě četla v německém překladu a ruském originálu, které byly v té době dostupné. Dušan Makovický překládá knihu do slovenštiny 1894 a v témže roce je v Česku zrušeno soudní rozhodnutí.
Další české vydání v roce 1908 přeložil Ferdinand Kraupner, v roce 1909 v překladu V. Červinka, v roce 1910 J. Zvolský, 1912 Fr. Husák a Jar. Janeček, 1923 Aleš Silva a Hanuš Hackenschmied, 1929 V. Cháb, 1930 B. Ilek a L. Ryšavý, 1974 Zdeňka Psůtková - celkem česky 18 vydání
Od té doby se stala Tolstého novela bestsellerem. Dokonce byla několikrát zfilmována.
Kreutzerova sonata - 1911, režie: Pjotr Čardynin
Kreutzerova sonáta - 1926, režie: Gustav Machatý
Kreutzerova sonáta - 1987, režie: Michail Švejcer
Kreutzerova sonáta - 1974 - Jan Špáta (14 min.)
Autor: Tolstoj Lev Nikolajevič
Vydal: Smena
Rok vydání: 1966
Dostupnost: Zboží je v prodejně
Kód zboží: 13907
Stav:
Původní cena: 50,- Kč