Slavíci kamenného mostu
705 stran
Poutavý historický román o životě Matěje Václava Jäckela, autora několika soch umístěných na Karlově mostě.
Cesta za uskutečněním snu osázet Karlův (dříve Kamenný) most několika sochami je strastiplná. Nadšený sochař Jäckel se však nevzdává a jde si i přes veškerá úskalí a dramatické životní situace za svým.
Čteme o době, kdy byly vydány robotní patenty, kdy probíhaly čarodějnické procesy, kdy se mučením a smrtí trestala jakákoliv odchylka od normálu (čtení knih, obliba necírkevního umění, vlastní názor). Chybou byl už jen špatný původ. Matěj Václav Jäckel pocházel z Lužice a jeho „nadřízený“ pražský arcibiskup Valdštejn mu přezdíval – „zuřivý Lužičan“. Matěj se přitom snažil jen mluvit pravdu a chovat se čestně.
Tomáš Mlynkec krásně píše o myšlence pohanských tradic na našem území (např. o bohyni Létó). „Ženský plodný duch pohanské víry byl násilím zaměněn dosazenou mužskou plodivou sobeckou duší.“ (str. 636) Jinak a netradičně pojal známý termín „v církvi nechť žena mlčí“. Nakonec ony musely mlčet i doma. Církev mohla vše, schvalovat sňatky, zkoumat osobní život jedinců díky zneužívání zpovědí. Církev mohla šikovným způsobem vzít rodině i děti, majetky. Rozbíjení soch a ničení knih bylo zřejmě cestou duchovních, jak se odreagovat od svých tělesných potřeb.
Spisovatel věnoval prostor také podmínkám tehdejšího života včetně soukromí. V knize tak můžeme číst o jídle, léčbě nemocí, rodinných hodnotách, půjčkách a drahotě, pražských pradlenkách atd. Trochu mi to připomenulo moji maturitní otázku z dějepisu. Tomáš Mlynkec staví Matějovu touhu tvořit na jeho vášni a opravdovosti. Matěj studuje při svém pobytu v Itálii Sixtinskou kapli. Později se ukazuje jeho zájem o zakázaného Michelangela jako život ohrožující. Církevní hodnostáři jsou fascinování tím, co stojí v pozadí fresek, zároveň se Matěje bojí. Jeho pronásledování je tedy spíše důsledkem tuposti jedinců než Matějovy „závadnosti“. Celou knihou se také prolíná motiv patolízalství. Lidé v hostinci U Zelené žáby žvaní a kritizují dílo druhých. Nic se od té doby nezměnilo. Jen ty hostince jsou dnes spíše virtuální.
Doufám, že hrůzou neurnete při pomyslu na „černé kápí“ vnikajících do domů a odtahujících lidi na hranici. Kniha je plná těchto výjevů. Trochu mne děsí, že možná dnes takoví lidé nemají kápě, ale nějaký jiný atribut. Naději na lepší zítřky máme naštěstí všichni. Jako v písni Eisblumen. I mrtvý a „vycucaný“ strom života nakonec zachrání obyčejná lidská slza… snad ještě bude někdo, kdo bude moci v té době plakat…
Použito recenze Hana Moualla.
Autor: Mlynkec Tomáš
Vydal: Motto
Rok vydání: 2008
Dostupnost: Zboží je v prodejně
Kód zboží: 45332
Stav:
Cena:
80,-
