Kličky na kapesníku
120 stran + 32 stran příloh
V rozhovorech, jež s Bohumilem Hrabalem vedl maďarský novinář László Szigeti v letech 1984 - 1985 a které jsou uspořádány v jeden plynulý, nepřerušovaný dialog, podává B. Hrabal klíč ke své tvorbě, formuluje svou estetiku i postoje k době a světu, nechávaje zároveň nahlížet do své životní cesty, do svého lidského i uměleckého vývoje.
B.Hrabal odpovídá na otázky, kde formuluje svou estetiku, psaní, postoje k době a světu, mluví o svém dětství, o své tvorbě, o asociacích atd.
Vypráví o knihách, které četl jako dítě. Od strýce Pepina dostal knihu od Francoise Rabelaise – Gargantua a Pantagruel. Vždycky četl pro zábavu a hlavně když ležel večer v posteli a kočky mu ležely u nohou.
Od doby kdy studoval vysokou školu propadl knihám, s velkou chutí sháněl informace.
Říká také, že když poprvé četl Babičku od B. Němcové, tak měl pocit, že čte noviny. Nerudovy Povídky Malostranské považuje za vrchol a Nerudu nazývá svým učitelem.
Hrabal píše rychle na stroji a psaním jakoby „vydechuje“ všechny informace na papír. Informace se mu zvenčí nashromáždí do hlavy, kde je uchovává a pak si sedne ke stroji a všechno to sepíše na stroji, někdy i rozstříhá a sestaví z toho příběh.
Svého strýce Pepina přirovnává k Charliemu Chaplinovy, strýc byl melancholický a intelektuální. Vždy mu rozprávěl všemožné dlouhé příběhy.
Jeho maminka nebyla stejná jako ostatní matky, což ho někdy mrzelo. Nebyla to obyčejná ženská se zástěrou, ale žena, která se pořád smála a ráda hrála divadlo.
Hrabal si za svá studia na právnické fakultě oblíbil filozofa Arthura Schopenhauera a psychologa Sigmunda Freuda. Jeho oblíbeným spisovatelem byl James Joyce. Říká, že když píše, tak se neohlíží na čtenáře, píše svým jazykem a nedbá na to, jak dílo čtenář bude vnímat. V Ostře sledovaných vlacích však udělal výjimku. Nebyl to jen jeho příběh, ale příběh několika lidí, kteří prožili dobu za války. Tady už pociťoval, jak dílo čtenář přijme.
V jeho tvorbě jde hlavně o to, zobrazit život obyčejného člověka, hrdinové jeho příběhů vždy zklamou tam, kde kdysi zklamal i Hrabal a jsou na to hrdí. Dále říká, že miluje kočky. Už od dětství. Když byl malý, našel opuštěné kotě, které si přivlastnil. Má dva kocoury (Pepita a Pusinku), jezdí za nimi každé ráno do Kerska, aby je nakrmil a hlídal. Říká o sobě, že je strašný bordelář, všechny věci pokládá na stůl a moc neuklízí. Když Hrabal pobýval v Libni, scházel se často s Vladimírem Boudníkem a Egonem Bondym v hospůdkách, kde probírali politiku, literaturu a světové problémy.
Autor: Hrabal Bohumil
Vydal: Práce
Rok vydání: 1990
Dostupnost: Zboží je v prodejně
Kód zboží: 5160 /2
Stav: