Příliš hlučná samota / Něžný barbar / Městečko kde se zastavil čas
261 stran
* Městečko, kde se zastavil čas je jedna z nejpůvabnějších a nejhodnotnějších Hrabalových próz, žánrově zařaditelná nejspíš jako novela. Poprvé vyšla v roce 1978 pod názvem Městečko, ve kterém se zastavil čas v exilovém nakladatelství Comenius v Innsbrucku. Jde v podstatě o zbeletrizovanou historii dvacátého století – jak se promítala do událostí v nymburském pivovaře, kde byl Hrabalův otec správcem a kde spisovatel prožil podstatnou část dětství. Protagonisty textu jsou opět bratři Francin a Pepin, čtenářům tak dobře známí například z Postřižin, jež ostatně mají v tomto textu původ. Celá knížka je tak trochu autorovým nostalgickým povzdechem nad „koncem starých časů“. Popis života v idylických dvacátých a třicátých letech dvacátého století je vystřídán popisem časů poúnorových, kdy se komunistický režim – pochopitelně negativně – podepíše i na životě.
* Něžný barbar : Vzpomínkový i esejisticky meditativní „pedagogický“ text o Libni padesátých let a především o Hrabalově příteli, malíři a grafikovi Vladimíru Boudníkovi (1924–1968). Na hrázi Věčnosti, v domě na libeňské periferii, plyne život svým vlastním tempem. Doktor (přezdívka Bohumila Hrabala), grafik Vladimír Boudník a filozof Egon Bondy vedou svérázné diskuse o pravé podstatě umění a odmítají brát na zřetel reálný čas.
Podle knihy byl natočen stejnojmenný film s Bolkem Polívkou, Arnoštem Goldflamem a Jiřím Menzelem v hlavních rolích.
* Hrdina Příliš hlučné samoty, dělník ve sběrně starého papíru Haňťa, pracuje pětatřicet let ve sklepení sběrny u stařičkého lisu. Z hromad starého papíru zachraňuje vzácné knihy a shromažďuje je ve svém pokojíku, čte si v nich a tak je „proti své vůli vzdělán". Celá novela je vlastně vnitřní Haňťův monolog, psaný sonátovou formou se spoustou stále se vracejících motivů. Čtenář se seznámí s Haňťovou první láskou Mančinkou i cikánkou Ilonkou, která zmizela v koncentračním táboře. Je svědkem každodenního zápasu s horami papíru i s nekonečnými džbány piva, vyslyší Haňťovy citace filozofů i jeho sny o důchodu, do kterého si odvede i vysloužilý mechanický lis. Práce je pro Haňťu rituál, balíky slisovaného papíru jsou umělecká díla, v jejichž útrobách se nacházejí poklady ducha. Moderní sběrna, kterou Haňťa navštíví, jej děsí neosobností a sterilitou, nedovede si takovou práci představit, proto, když je přeřazen do sběrny čistého papíru, kde již nebude moci objevovat krásné knihy, je zoufalý až k sebevraždě...
Autor: Hrabal Bohumil
Vydal: Odeon
Rok vydání: 1972
Dostupnost: Prodáno
Kód zboží: 11688
Stav:
Cena: 80,-